zaklinač

Old Czech

Etymology

From zaklínati +‎ -ač. Cognate with Polish zaklinacz.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈzaklinat͡ʃ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈzaklinat͡ʃ/

Noun

zaklinač m pers

1. charmer (enchanter or magician)

Declension

Declension of zaklinač (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	zaklinač	zaklinačě	zaklinači, zaklinačové
genitive	zaklinačě	zaklinačú	zaklinačóv
dative	zaklinaču, zaklinačovi	zaklinačoma	zaklinačóm
accusative	zaklinačě	zaklinačě	zaklinačě
vocative	zaklinaču	zaklinačě	zaklinači, zaklinačové
locative	zaklinaču, zaklinačovi	zaklinačú	zaklinačích
instrumental	zaklinačem	zaklinačoma	zaklinači

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “zaklinač”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění