zahájit

Czech

Etymology

From za- +‎ hájit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzaɦaːjɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

zahájit pf (imperfective zahajovat)

1. to start

   Antonym: ukončit

   zahájit nové vyšetřování ― to reopen the investigation

2. (transitive) to begin, to launch (attack)

   Zahájte útok! ― Launch the attack!

Conjugation

Conjugation of zahájit

infinitive zahájit, zahájiti active adjective zahájivší verbal noun zahájení passive adjective zahájený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zahájím zahájíme — zahajme 2nd person zahájíš zahájíte zahaj zahajte 3rd person zahájí zahájí — — The verb zahájit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zahájil zahájili zahájen zahájeni masculine inanimate zahájily zahájeny feminine zahájila zahájena neuter zahájilo zahájila zahájeno zahájena transgressives present past masculine singular — zahájiv feminine + neuter singular — zahájivši plural — zahájivše

Derived terms

• zahájení n

See also

• začít
• načít

Further reading

• “zahájiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zahájiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zahájit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025