Jump to content

zabránit

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From za- +‎ bránit.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈzabraːɲɪt]
  • Audio:(file)

Verb

[edit]

zabránit pf (imperfective zabraňovat)

  1. to prevent

Conjugation

[edit]
Conjugation of zabránit
infinitive zabránit, zabrániti active adjective zabránivší
verbal noun passive adjective
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person zabráním zabráníme zabraňme
2nd person zabráníš zabráníte zabraň zabraňte
3rd person zabrání zabrání

The verb zabránit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate zabránil zabránili zabráněn zabráněni
masculine inanimate zabránily zabráněny
feminine zabránila zabráněna
neuter zabránilo zabránila zabráněno zabráněna
transgressives present past
masculine singular zabrániv
feminine + neuter singular zabránivši
plural zabránivše

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • zabrániti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • zabrániti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • zabránit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025