zájmě

Old Czech

Alternative forms

• zájmie

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century. Compare Czech zájmeno with the same meaning.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈzaːjmi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈzaːjmjɛ/

Noun

zájmě n

1. (grammar) pronoun

Declension

Declension of zájmě (n-stem)

	singular	dual	plural
nominative	zájmě	zájmeně	zájmena
genitive	zájmene	zájmenú	zájmen
dative	zájmeni	zájmenoma	zájmenóm
accusative	zájmě	zájmeně	zájmena
vocative	zájmě	zájmeně	zájmena
locative	zájmeni	zájmenú	zájmeniech
instrumental	zájmenem	zájmenoma	zájmeny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “zájmě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění