vzněcovat
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vzněcovat impf
- imperfective form of vznítit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vzněcovat, vzněcovati | Active adjective | vzněcující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vzněcování | Passive adjective | vzněcovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vzněcuji, vzněcuju (coll.) |
vzněcujeme | — | vzněcujme |
| 2nd person | vzněcuješ | vzněcujete | vzněcuj | vzněcujte |
| 3rd person | vzněcuje | vzněcují, vzněcujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vzněcovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vzněcoval | vzněcovali | vzněcován | vzněcováni |
| masculine inanimate | vzněcovaly | vzněcovány | ||
| feminine | vzněcovala | vzněcována | ||
| neuter | vzněcovalo | vzněcovala | vzněcováno | vzněcována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vzněcuje | — |
| feminine + neuter singular | vzněcujíc | — |
| plural | vzněcujíce | — |
Further reading
[edit]- “vzněcovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vzněcovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vzněcovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)