vyvrácení

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvraːt͡sɛɲiː]

Etymology 1

From vyvrátit +‎ -ení.

Noun

vyvrácení n

1. verbal noun of vyvrátit
2. refutation, disproof

Declension

Declension of vyvrácení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vyvrácení	vyvrácení
genitive	vyvrácení	vyvrácení
dative	vyvrácení	vyvrácením
accusative	vyvrácení	vyvrácení
vocative	vyvrácení	vyvrácení
locative	vyvrácení	vyvráceních
instrumental	vyvrácením	vyvráceními

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Adjective

vyvrácení

1. animate masculine nominative/vocative plural of vyvrácený

Further reading

• “vyvrácení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “vyvrácení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvrácení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)