vyučování

Czech

Etymology

From vyučovat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪjut͡ʃovaːɲiː]

• Audio:

  (file)

Noun

vyučování n

1. verbal noun of vyučovat
2. teaching, education

   Synonym: výuka

   mít vyučování ― to have a lesson

3. class, classes

Declension

Declension of vyučování (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vyučování	vyučování
genitive	vyučování	vyučování
dative	vyučování	vyučováním
accusative	vyučování	vyučování
vocative	vyučování	vyučování
locative	vyučování	vyučováních
instrumental	vyučováním	vyučováními

Further reading

• vyučování in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyučování in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyučování in Internetová jazyková příručka