vytáčet

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪtaːt͡ʃɛt]

Verb

vytáčet impf (perfective vytočit)

1. (transitive) to unscrew or unwind
2. (transitive) to dial (a telephone number)
3. (transitive, informal) to annoy, irritate somebody
4. (reflexive with se) to equivocate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vytáčet, vytáčeti	Active adjective	vytáčející
Verbal noun	vytáčení	Passive adjective	vytáčený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vytáčím	vytáčíme	—	vytáčejme
2nd person	vytáčíš	vytáčíte	vytáčej	vytáčejte
3rd person	vytáčí	vytáčejí, vytáčí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vytáčet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vytáčel	vytáčeli	vytáčen	vytáčeni
masculine inanimate		vytáčely		vytáčeny
feminine	vytáčela		vytáčena
neuter	vytáčelo	vytáčela	vytáčeno	vytáčena

Transgressives	present	past
masculine singular	vytáčeje	—
feminine + neuter singular	vytáčejíc	—
plural	vytáčejíce	—

Further reading

• “vytáčeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vytáčeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vytáčet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)