vystřelit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vystřelit pf
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vystřelit, vystřeliti | Active adjective | vystřelivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vystřelení | Passive adjective | vystřelený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vystřelím | vystřelíme | — | vystřelme |
| 2nd person | vystřelíš | vystřelíte | vystřel | vystřelte |
| 3rd person | vystřelí | vystřelí | — | — |
| The verb vystřelit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vystřelil | vystřelili | vystřelen | vystřeleni |
| masculine inanimate | vystřelily | vystřeleny | ||
| feminine | vystřelila | vystřelena | ||
| neuter | vystřelilo | vystřelila | vystřeleno | vystřelena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vystřeliv |
| feminine + neuter singular | — | vystřelivši |
| plural | — | vystřelivše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “vystřeliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vystřeliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989