střelit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: streliț

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech střěliti, from Proto-Slavic *strěliti.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

střelit pf (imperfective střílet)

  1. to shoot (to fire a shot)

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • střeliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • střeliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • střelit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)