vystěhovat

Czech

Etymology

From vy- +‎ stěhovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪscɛɦovat]

Verb

vystěhovat pf (imperfective vystěhovávat)

1. (transitive) to move, to evict, to evacuate
2. (transitive) to empty, to vacate
3. (reflexive with se) to move out, to emigrate

Conjugation

Conjugation of vystěhovat

infinitive vystěhovat, vystěhovati active adjective vystěhovavší verbal noun vystěhování passive adjective vystěhovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vystěhuji, vystěhuju (coll.) vystěhujeme — vystěhujme 2nd person vystěhuješ vystěhujete vystěhuj vystěhujte 3rd person vystěhuje vystěhují, vystěhujou (coll.) — — The verb vystěhovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vystěhoval vystěhovali vystěhován vystěhováni masculine inanimate vystěhovaly vystěhovány feminine vystěhovala vystěhována neuter vystěhovalo vystěhovala vystěhováno vystěhována transgressives present past masculine singular — vystěhovav feminine + neuter singular — vystěhovavši plural — vystěhovavše

Related terms

• vystěhovaný
• vystěhování

Further reading

• “vystěhovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vystěhovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vystěhovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025