vyprdnout

Czech

Etymology

From vy- +‎ prdět +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪpr̩dnou̯t]

Verb

vyprdnout pf

1. (reflexive with se, mildly vulgar) to fuck (to lose care for, to forget, to disregard, to no longer regard as important)

   Synonym: vykašlat

   Vyprdni se na to, vole. ― Fuck that, dude.

2. (reflexive with se, mildly vulgar) to give birth

Conjugation

Conjugation of vyprdnout

infinitive vyprdnout, vyprdnouti active adjective vyprdnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vyprdnu vyprdneme — vyprdněme 2nd person vyprdneš vyprdnete vyprdni vyprdněte 3rd person vyprdne vyprdnou — — The verb vyprdnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vyprdl vyprdli vyprdnut vyprdnuti masculine inanimate vyprdly vyprdnuty feminine vyprdla vyprdnuta neuter vyprdlo vyprdla vyprdnuto vyprdnuta transgressives present past masculine singular — vyprdnuv feminine + neuter singular — vyprdnuvši plural — vyprdnuvše

Further reading

• “vyprdnouti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyprdnout se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989