vyprázdnit
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyprázdnit pf (imperfective vyprazdňovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | vyprázdnit, vyprázdniti | Active adjective | vyprázdnivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | vyprázdnění | Passive adjective | vyprázdněný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vyprázdním | vyprázdníme | — | vyprázdněme |
2nd person | vyprázdníš | vyprázdníte | vyprázdni | vyprázdněte |
3rd person | vyprázdní | vyprázdní | — | — |
The verb vyprázdnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vyprázdnil | vyprázdnili | vyprázdněn | vyprázdněni |
masculine inanimate | vyprázdnily | vyprázdněny | ||
feminine | vyprázdnila | vyprázdněna | ||
neuter | vyprázdnilo | vyprázdnila | vyprázdněno | vyprázdněna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | vyprázdniv |
feminine + neuter singular | — | vyprázdnivši |
plural | — | vyprázdnivše |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “vyprázdniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyprázdniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vyprázdnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)