From vy- + letět.
vyletět pf (imperfective vylétat or vylétávat)
- to fly from, to fly out of
- to take off
- to shoot out
- to fly up, to soar, to rocket
- vyletět z kůže ― to jump out of your skin
Conjugation
Infinitive
|
vyletět, vyletěti
|
Active adjective
|
vyletěvší
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The verb vyletět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
- “vyletěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyletěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vyletět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)