vykupitel

Czech

Etymology

From vykoupit (“to redeem”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkupɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: vy‧ku‧pi‧tel

Noun

vykupitel m anim (female equivalent vykupitelka, related adjective vykupitelský)

1. (biblical, Christianity, theology) the Redeemer (Jesus Christ)
2. (literary) redeemer

Declension

Declension of vykupitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	vykupitel	vykupitelé
genitive	vykupitele	vykupitelů
dative	vykupitelovi, vykupiteli	vykupitelům
accusative	vykupitele	vykupitele
vocative	vykupiteli	vykupitelé
locative	vykupitelovi, vykupiteli	vykupitelích
instrumental	vykupitelem	vykupiteli

Related terms

• vykoupení n
• vykoupit pf
• výkup m
• výkupné n

 

Further reading

• “vykupitel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vykupitel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vykupitel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)