vykřičník

Czech

Alternative forms

• vykřikník (obsolete)

Etymology

From výkřik (“shout”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkr̝̊ɪt͡ʃɲiːk]
• Hyphenation: vy‧křič‧ník

Noun

vykřičník m inan

1. exclamation mark

   Hypernym: interpunkce

Declension

Declension of vykřičník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vykřičník	vykřičníky
genitive	vykřičníku	vykřičníků
dative	vykřičníku	vykřičníkům
accusative	vykřičník	vykřičníky
vocative	vykřičníku	vykřičníky
locative	vykřičníku	vykřičnících
instrumental	vykřičníkem	vykřičníky

Coordinate terms

• apostrof
• čárka
• dvojtečka
• otazník
• pomlčka
• spojovník
• středník
• tečka
• trojtečka
• uvozovky
• závorka

 

Related terms

• vykřičený
• vykřičet
• vykřičníkový
• vykřiknout
• výkřik

 

Further reading

• “vykřičník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vykřičník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vykřičník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)