vykálet

Czech

Etymology

From vy- +‎ kálet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkaːlɛt]

Verb

vykálet pf (imperfective kálet)

1. to defecate (expel feces from one's bowels)

   Synonyms: vysrat, vykadit, vykakat, položit kabel

Conjugation

Conjugation of vykálet

infinitive vykálet, vykáleti active adjective vykálevší verbal noun vykálení passive adjective vykálený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vykálím vykálíme — vykálejme 2nd person vykálíš vykálíte vykálej vykálejte 3rd person vykálí vykálejí, vykálí — — The verb vykálet does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vykálel vykáleli vykálen vykáleni masculine inanimate vykálely vykáleny feminine vykálela vykálena neuter vykálelo vykálela vykáleno vykálena transgressives present past masculine singular — vykálev feminine + neuter singular — vykálevši plural — vykálevše

Further reading

• “vykáleti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vykáleti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vykálet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025