vyhubit

Czech

Etymology

From vy- +‎ hubit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦubɪt]

Verb

vyhubit pf (imperfective hubit)

1. to exterminate

Conjugation

Conjugation of vyhubit

infinitive vyhubit, vyhubiti active adjective vyhubivší verbal noun vyhubení passive adjective vyhubený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vyhubím vyhubíme — vyhubme 2nd person vyhubíš vyhubíte vyhub vyhubte 3rd person vyhubí vyhubí — — The verb vyhubit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vyhubil vyhubili vyhuben vyhubeni masculine inanimate vyhubily vyhubeny feminine vyhubila vyhubena neuter vyhubilo vyhubila vyhubeno vyhubena transgressives present past masculine singular — vyhubiv feminine + neuter singular — vyhubivši plural — vyhubivše

Derived terms

• vyhubení n
• vyhubený

Further reading

• “vyhubiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyhubiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyhubit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025