vyřídit

Czech

Etymology

From vy- +‎ řídit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪr̝iːɟɪt]

Verb

vyřídit pf (imperfective vyřizovat)

1. to deal with, handle, execute

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyřídit, vyříditi	Active adjective	vyřídivší
Verbal noun	vyřízení	Passive adjective	vyřízený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyřídím	vyřídíme	—	vyřiďme
2nd person	vyřídíš	vyřídíte	vyřiď	vyřiďte
3rd person	vyřídí	vyřídí	—	—

The verb vyřídit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyřídil	vyřídili	vyřízen	vyřízeni
masculine inanimate		vyřídily		vyřízeny
feminine	vyřídila		vyřízena
neuter	vyřídilo	vyřídila	vyřízeno	vyřízena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyřídiv
feminine + neuter singular	—	vyřídivši
plural	—	vyřídivše

Derived terms

• vyřizovat
• vyřizování
• vyřízený

 

Further reading

• “vyříditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyříditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyřídit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)