vesnice

See also: vesnicě

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vesnicě, from Proto-Slavic *vьsьnica.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛsɲɪt͡sɛ]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: ve‧s‧ni‧ce

Noun

vesnice f

1. village

   Synonyms: ves, dědina

Declension

Declension of vesnice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	vesnice	vesnice
genitive	vesnice	vesnic
dative	vesnici	vesnicím
accusative	vesnici	vesnice
vocative	vesnice	vesnice
locative	vesnici	vesnicích
instrumental	vesnicí	vesnicemi

Hypernyms

• obec

Derived terms

• vesnický
• vesničan

 

Further reading

• “vesnice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vesnice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vesnice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)