velebníček

Czech

Etymology

velebný

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛlɛbɲiːt͡ʃɛk]

Noun

velebníček m anim

1. (colloquial) priest or vicar

Declension

Declension of velebníček (velar masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	velebníček	velebníčci, velebníčkové
genitive	velebníčka	velebníčků
dative	velebníčkovi, velebníčku	velebníčkům
accusative	velebníčka	velebníčky
vocative	velebníčku	velebníčci, velebníčkové
locative	velebníčkovi, velebníčku	velebníčcích
instrumental	velebníčkem	velebníčky

See also

• kněz
• farář

Further reading

• “velebníček”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “velebníček”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “velebníček”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)