všimnout

Czech

Etymology

From všímat +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfʃɪmnou̯t]

Verb

všimnout pf (imperfective všímat)

1. (reflexive with si) to notice [with genitive]

   Těch věcí jsem si ani nevšiml. ― I didn't even notice those things.

   Nevšimla jsem si výrazné změny. ― I did't notice any significant changes.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	všimnout, všimnouti	Active adjective	všimnuvší
Verbal noun	všimnutí	Passive adjective	všimnutý

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	všimnu	všimneme	—	všimněme
2nd person	všimneš	všimnete	všimni	všimněte
3rd person	všimne	všimnou	—	—

The verb všimnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	všiml, všimnul	všimli, všimnuli	všimnut	všimnuti
masculine inanimate		všimly, všimnuly		všimnuty
feminine	všimla, všimnula		všimnuta
neuter	všimlo, všimnulo	všimla, všimnula	všimnuto	všimnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	všimnuv
feminine + neuter singular	—	všimnuvši
plural	—	všimnuvše

Derived terms

• povšimnout
• všímavost
• všímavý

 

Further reading

• “všimnouti si”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “všimnouti si”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “všimnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)