všemohoucnost

Czech

Etymology

From vše- +‎ mohoucný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfʃɛmoɦou̯t͡snost]

Noun

všemohoucnost f

1. omnipotence

Declension

Declension of všemohoucnost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	všemohoucnost	všemohoucnosti
genitive	všemohoucnosti	všemohoucností
dative	všemohoucnosti	všemohoucnostem
accusative	všemohoucnost	všemohoucnosti
vocative	všemohoucnosti	všemohoucnosti
locative	všemohoucnosti	všemohoucnostech
instrumental	všemohoucností	všemohoucnostmi

Further reading

• “všemohoucnost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “všemohoucnost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989