věnovat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech věnovati. By surface analysis, věno +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛnovat]

Verb

věnovat impf or pf

1. (transitive) to dedicate

   věnovat práci ― to attend to work

   věnovat úsilí ― to devote effort

   věnovat čas ― to devote the time (to)

2. (transitive) to donate

   Synonym: darovat

   věnovat pozornost ― to pay attention

   věnovat péči ― to take care

   věnovat zájem ― to take interest

   věnovat dar ― to give a donation

   věnovat pohled ― to give (someone) a look

   věnovat úsměv ― to give a smile

3. (reflexive with se) to devote

Conjugation

Conjugation of věnovat

infinitive věnovat, věnovati active adjective věnující, věnovavší verbal noun věnování passive adjective věnovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person věnuji, věnuju (coll.) věnujeme — věnujme 2nd person věnuješ věnujete věnuj věnujte 3rd person věnuje věnují, věnujou (coll.) — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive věnovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate věnoval věnovali věnován věnováni masculine inanimate věnovaly věnovány feminine věnovala věnována neuter věnovalo věnovala věnováno věnována transgressives present past masculine singular věnuje věnovav feminine + neuter singular věnujíc věnovavši plural věnujíce věnovavše

Derived terms

• věnovací m
• věnovaný m
• věnování n

Related terms

• věno n

Further reading

• “věnovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “věnovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “věnovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025