From Wiktionary, the free dictionary
From váhat + -ání.
váhání n
- verbal noun of váhat
- hesitation
Declension of váhání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
váhání
|
váhání
|
genitive
|
váhání
|
váhání
|
dative
|
váhání
|
váháním
|
accusative
|
váhání
|
váhání
|
vocative
|
váhání
|
váhání
|
locative
|
váhání
|
váháních
|
instrumental
|
váháním
|
váháními
|
- “váhání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “váhání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)