uvolnit

Czech

Etymology

From u- +‎ volný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuvolɲɪt]

Verb

uvolnit pf

1. to relax

   Antonym: napnout

2. to release (to let go)

Conjugation

Conjugation of uvolnit

infinitive uvolnit, uvolniti active adjective uvolnivší verbal noun uvolnění passive adjective uvolněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person uvolním uvolníme — uvolněme 2nd person uvolníš uvolníte uvolni uvolněte 3rd person uvolní uvolní — — The verb uvolnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate uvolnil uvolnili uvolněn uvolněni masculine inanimate uvolnily uvolněny feminine uvolnila uvolněna neuter uvolnilo uvolnila uvolněno uvolněna transgressives present past masculine singular — uvolniv feminine + neuter singular — uvolnivši plural — uvolnivše

Derived terms

• uvolnění n
• uvolněný m

Further reading

• “uvolnit”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “uvolnit”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “uvolnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025