From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From u- + věřit.
uvěřit pf
- to believe [with dative]
- Nemohu tomu uvěřit. ― I can't believe it.
Conjugation
The verb uvěřit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
— |
uvěřiv
|
feminine + neuter singular
|
— |
uvěřivši
|
plural
|
— |
uvěřivše
|
- “uvěřiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “uvěřiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “uvěřit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)