upozornit

Czech

Etymology

From u- +‎ pozorný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈupozorɲɪt]

Verb

upozornit pf (imperfective upozorňovat)

1. to notify, to point out
2. to warn (to notify someone of something untoward)

   Synonym: varovat

Conjugation

Conjugation of upozornit

infinitive upozornit, upozorniti active adjective upozornivší verbal noun upozornění passive adjective upozorněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person upozorním upozorníme — upozorněme 2nd person upozorníš upozorníte upozorni upozorněte 3rd person upozorní upozorní — — The verb upozornit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate upozornil upozornili upozorněn upozorněni masculine inanimate upozornily upozorněny feminine upozornila upozorněna neuter upozornilo upozornila upozorněno upozorněna transgressives present past masculine singular — upozorniv feminine + neuter singular — upozornivši plural — upozornivše

Derived terms

• upozornění n
• upozorňovací
• upozorňování n

Further reading

• “upozorniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “upozorniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “upozornit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025