upozornit

Czech

Etymology

From u- +‎ pozorný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈupozorɲɪt]

Verb

upozornit pf (imperfective upozorňovat)

1. to notify, to point out
2. to warn (to notify someone of something untoward)

   Synonym: varovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	upozornit, upozorniti	Active adjective	upozornivší
Verbal noun	upozornění	Passive adjective	upozorněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	upozorním	upozorníme	—	upozorněme
2nd person	upozorníš	upozorníte	upozorni	upozorněte
3rd person	upozorní	upozorní	—	—

The verb upozornit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	upozornil	upozornili	upozorněn	upozorněni
masculine inanimate		upozornily		upozorněny
feminine	upozornila		upozorněna
neuter	upozornilo	upozornila	upozorněno	upozorněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	upozorniv
feminine + neuter singular	—	upozornivši
plural	—	upozornivše

Derived terms

• upozornění n
• upozorňovací
• upozorňování n

 

Further reading

• “upozorniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “upozorniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “upozornit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)