umístit

Czech

Etymology

From u- +‎ místo +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈumiːscɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

umístit pf (imperfective umisťovat)

1. to place. (to put an object or person in a specific location)
2. (reflexive with se) to place. (to earn a given spot in a competition)

Conjugation

Conjugation of umístit

infinitive umístit, umístiti active adjective umístivší verbal noun umístění passive adjective umístěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person umístím umístíme — umístěme, umisťme 2nd person umístíš umístíte umísti, umisť umístěte, umisťte 3rd person umístí umístí — — The verb umístit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate umístil umístili umístěn umístěni masculine inanimate umístily umístěny feminine umístila umístěna neuter umístilo umístila umístěno umístěna transgressives present past masculine singular — umístiv feminine + neuter singular — umístivši plural — umístivše

Further reading

• “umístiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “umístiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “umístit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025