uhlovodík

Czech

Etymology

From uhlík +‎ -o- +‎ vodík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuɦlovoɟiːk]
• Rhymes: -oɟiːk

Noun

uhlovodík m inan

1. (organic chemistry) hydrocarbon (compound of carbon and hydrogen)

Declension

Declension of uhlovodík (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	uhlovodík	uhlovodíky
genitive	uhlovodíku	uhlovodíků
dative	uhlovodíku	uhlovodíkům
accusative	uhlovodík	uhlovodíky
vocative	uhlovodíku	uhlovodíky
locative	uhlovodíku	uhlovodících
instrumental	uhlovodíkem	uhlovodíky

Further reading

• “uhlovodík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “uhlovodík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “uhlovodík”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)