udavač

Czech

Etymology

From udávat +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈudavat͡ʃ]

Noun

udavač m anim

1. informer (person who tells authorities about improper or illegal activity)

   Synonyms: práskač, bonzák, donašeč, denunciant

Declension

Declension of udavač (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	udavač	udavači
genitive	udavače	udavačů
dative	udavačovi, udavači	udavačům
accusative	udavače	udavače
vocative	udavači	udavači
locative	udavačovi, udavači	udavačích
instrumental	udavačem	udavači

See also

• informátor
• žalobník

Further reading

• “udavač”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “udavač”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989