From Wiktionary, the free dictionary
From užívat + -ní.
užívání n
- verbal noun of užívat
- use
- mít v užívání. ― to make use.
Declension of užívání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
užívání
|
užívání
|
genitive
|
užívání
|
užívání
|
dative
|
užívání
|
užíváním
|
accusative
|
užívání
|
užívání
|
vocative
|
užívání
|
užívání
|
locative
|
užívání
|
užíváních
|
instrumental
|
užíváním
|
užíváními
|
- “užívání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “užívání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989