tušení

Czech

Etymology

From tušit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtuʃɛɲiː]

Noun

tušení n

1. verbal noun of tušit
2. clue, idea, notion

   Nemám tušení. ― I have no idea.

Declension

Declension of tušení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	tušení	tušení
genitive	tušení	tušení
dative	tušení	tušením
accusative	tušení	tušení
vocative	tušení	tušení
locative	tušení	tušeních
instrumental	tušením	tušeními

Derived terms

• nemít tušení

 

Further reading

• “tušení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “tušení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989