trýznit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech trýzniti. By surface analysis, trýzeň +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtriːzɲɪt]

Verb

trýznit impf

1. to torment, to torture, to excruciate

   Synonyms: trápit, mučit, týrat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	trýznit, trýzniti	Active adjective	trýznící
Verbal noun	trýznění	Passive adjective	trýzněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	trýzním	trýzníme	—	trýzněme
2nd person	trýzníš	trýzníte	trýzni	trýzněte
3rd person	trýzní	trýzní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive trýznit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	trýznil	trýznili	trýzněn	trýzněni
masculine inanimate		trýznily		trýzněny
feminine	trýznila		trýzněna
neuter	trýznilo	trýznila	trýzněno	trýzněna

Transgressives	present	past
masculine singular	trýzně	—
feminine + neuter singular	trýzníc	—
plural	trýzníce	—

Related terms

• trýzeň
• trýznitel
• trýznivý

 

Further reading

• “trýzniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “trýzniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “trýznit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)