tichoučký

Czech

Etymology

From tichý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈcɪxou̯t͡ʃkiː]
• Rhymes: -outʃkiː

Adjective

tichoučký (adverb tichoučce or tichoučko)

1. diminutive of tichý: very quiet

   Synonym: tichounký

Declension

Declension of tichoučký (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	tichoučký		tichoučká	tichoučké
genitive	tichoučkého		tichoučké	tichoučkého
dative	tichoučkému		tichoučké	tichoučkému
accusative	tichoučkého	tichoučký	tichoučkou	tichoučké
locative	tichoučkém		tichoučké	tichoučkém
instrumental	tichoučkým		tichoučkou	tichoučkým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	tichoučcí	tichoučké		tichoučká
genitive	tichoučkých
dative	tichoučkým
accusative	tichoučké			tichoučká
locative	tichoučkých
instrumental	tichoučkými

Further reading

• “tichoučký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “tichoučký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “tichoučký”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)