třepit

Czech

Etymology

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtr̝̊ɛpɪt]

Verb

třepit impf (perfective roztřepit)

1. (reflexive with se) to fray, to split

   Kraje jejího ubrusu se třepí. ― The edges of her tablecloth are frayed.

2. to cause to fray

Conjugation

Conjugation of třepit

infinitive třepit, třepiti active adjective třepící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person třepím třepíme — třepme 2nd person třepíš třepíte třep třepte 3rd person třepí třepí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive třepit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate třepil třepili třepen třepeni masculine inanimate třepily třepeny feminine třepila třepena neuter třepilo třepila třepeno třepena transgressives present past masculine singular třepe — feminine + neuter singular třepíc — plural třepíce —

Related terms

• roztřepený n
• třepení n

Further reading

• “třepiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “třepiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989