tříbit
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]tříbit impf
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | tříbit, tříbiti | Active adjective | tříbící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | tříbení | Passive adjective | tříbený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | tříbím | tříbíme | — | třibme |
| 2nd person | tříbíš | tříbíte | třib | třibte |
| 3rd person | tříbí | tříbí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tříbit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | tříbil | tříbili | tříben | tříbeni |
| masculine inanimate | tříbily | tříbeny | ||
| feminine | tříbila | tříbena | ||
| neuter | tříbilo | tříbila | tříbeno | tříbena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | tříbě | — |
| feminine + neuter singular | tříbíc | — |
| plural | tříbíce | — |
Derived terms
[edit]- tříbení n
Further reading
[edit]- „tříbit“ in Slovník spisovné češtiny, 1978, 1994, 2003
- “tříbiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “tříbit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)