strojit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech strojiti, from Proto-Slavic *strojiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstrojɪt]

Verb

strojit impf (perfective přistrojit or ustrojit or zastrojit)

1. (transitive) to decorate (a Christmas tree)
2. (transitive) to dress sb up, to clothe, to attire
3. (reflexive with se) to dress (oneself), to dress up

Conjugation

Conjugation

Infinitive	strojit, strojiti	Active adjective	strojící
Verbal noun	strojení	Passive adjective	strojený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	strojím	strojíme	—	strojme
2nd person	strojíš	strojíte	stroj	strojte
3rd person	strojí	strojí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive strojit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	strojil	strojili	strojen	strojeni
masculine inanimate		strojily		strojeny
feminine	strojila		strojena
neuter	strojilo	strojila	strojeno	strojena

Transgressives	present	past
masculine singular	stroje	—
feminine + neuter singular	strojíc	—
plural	strojíce	—

Related terms

• nastrojit
• nastrojovat
• nástroj m
• odstrojit
• odstrojovat
• podstrojovat
• postroj m
• přestrojit
• přestrojovat
• přístroj m
• sestrojit
• sestrojovat
• stroj m
• strojař m
• strojařství
• stroječek m
• strojek m
• strojený m
• strojírenství n
• strojní m
• strojník m
• strojopis m
• strojvedoucí
• strojvůdce
• ustrojit
• ústrojí m
• vystrojit
• vystrojovat
• výstroj f

 

Further reading

• “strojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “strojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “strojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)