stihnout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech stihnúti, from Proto-Slavic *stignǫti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈscɪɦnou̯t]

Verb

stihnout pf (imperfective stíhat)

1. to catch
2. to manage sth in time
3. to afflict, to affect, to hit

Derived terms

adjectives

• postižený
• stíhací
• stíhatelný
• výstižný

 

nouns

• dostih
• postih
• předstih
• stíhač
• stíhačka
• stíhání

 

verbs

• dostihnout
• nezastihnout
• postihnout
• předstihnout
• přistihnout
• stíhat
• vystihnout
• zastihnout

 

Further reading

• “stihnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “stihnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “stihnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)