stavit

See also: stávit, ставит, and ставить

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech staviti, from Proto-Slavic *staviti. Causative of stát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstavɪt]
• Homophone: ztavit

Verb

stavit impf or pf

1. (archaic) to build
2. (reflexive with se) to come by, to stop by (to make a short visit)

Conjugation

Conjugation of stavit

infinitive stavit, staviti active adjective stavící, stavivší verbal noun stavení passive adjective stavený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person stavím stavíme — stavme 2nd person stavíš stavíte stav stavte 3rd person staví staví — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive stavit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate stavil stavili staven staveni masculine inanimate stavily staveny feminine stavila stavena neuter stavilo stavila staveno stavena transgressives present past masculine singular stavě staviv feminine + neuter singular stavíc stavivši plural stavíce stavivše

Derived terms

• dostavit se
• nadstavit
• nastavit
• obstavit
• odstavit
• podstavit
• postavit
• pozastavit
• přednastavit
• představit
• přenastavit
• přestavit
• přistavit
• rozestavit
• sestavit
• stavba
• stavebnice
• stavební
• stavitel
• ustavit
• vestavit
• vystavit
• zastavit
• znovuustavit
• zůstavit

See also

• stavět

Further reading

• “staviti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “staviti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “stavit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025