spiklenectví

Czech

Etymology

From spiklenec +‎ -ctví.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspɪklɛnɛt͡stviː]
• Rhymes: -ɛtstviː

Noun

spiklenectví n

1. complicity, complicité (intimate relationship between two people based on similar ways of thinking)

   Synonym: sbratřenost

Declension

Declension of spiklenectví (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	spiklenectví	spiklenectví
genitive	spiklenectví	spiklenectví
dative	spiklenectví	spiklenectvím
accusative	spiklenectví	spiklenectví
vocative	spiklenectví	spiklenectví
locative	spiklenectví	spiklenectvích
instrumental	spiklenectvím	spiklenectvími

Related terms

• spiklenecký
• spiknout
• spiknutí

 

Further reading

• spiklenectví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spiklenectví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989