sokolíček

Czech

Etymology

From sokolík +‎ -ek.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsokoliːt͡ʃɛk]

Noun

sokolíček m anim

1. diminutive of sokolík

Declension

Declension of sokolíček (velar masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	sokolíček	sokolíčci, sokolíčkové
genitive	sokolíčka	sokolíčků
dative	sokolíčkovi, sokolíčku	sokolíčkům
accusative	sokolíčka	sokolíčky
vocative	sokolíčku	sokolíčci, sokolíčkové
locative	sokolíčkovi, sokolíčku	sokolíčcích
instrumental	sokolíčkem	sokolíčky

Further reading

• “sokolíček”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sokolíček”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989