smysluplnost

Czech

Etymology

From smysluplný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsmɪslupl̩nost]

Noun

smysluplnost f

1. meaningfulness

Declension

Declension of smysluplnost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	smysluplnost	smysluplnosti
genitive	smysluplnosti	smysluplností
dative	smysluplnosti	smysluplnostem
accusative	smysluplnost	smysluplnosti
vocative	smysluplnosti	smysluplnosti
locative	smysluplnosti	smysluplnostech
instrumental	smysluplností	smysluplnostmi

Further reading

• “smysluplnost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “smysluplnost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “smysluplnost”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)