smísit

Czech

Etymology

From s- +‎ mísit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsmiːsɪt]

Verb

smísit pf (imperfective směšovat)

1. to mix

   Synonym: smíchat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	smísit, smísiti	Active adjective	smísivší
Verbal noun	smísení	Passive adjective	smísený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	smísím	smísíme	—	smisme
2nd person	smísíš	smísíte	smis	smiste
3rd person	smísí	smísí	—	—

The verb smísit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	smísil	smísili	smísen	smíseni
masculine inanimate		smísily		smíseny
feminine	smísila		smísena
neuter	smísilo	smísila	smíseno	smísena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	smísiv
feminine + neuter singular	—	smísivši
plural	—	smísivše

Derived terms

• směs f
• směsice f
• směska f
• směsný m

 

Further reading

• “smísiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “smísiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “smísit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)