sluchátko

Czech

telefonní sluchátko with a šňůra

Etymology

From sluch +‎ -átko.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsluxaːtko]
• Hyphenation: slu‧chát‧ko
• Rhymes: -aːtko

Noun

sluchátko n

1. handset (the part of a telephone containing both receiver and transmitter held in the hand)
2. headphone

Declension

Declension of sluchátko (velar neuter reducible)

	singular	plural
nominative	sluchátko	sluchátka
genitive	sluchátka	sluchátek
dative	sluchátku	sluchátkům
accusative	sluchátko	sluchátka
vocative	sluchátko	sluchátka
locative	sluchátku	sluchátkách
instrumental	sluchátkem	sluchátky

Further reading

• “sluchátko”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sluchátko”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sluchátko”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)