slovníček

Czech

Etymology

From slovník +‎ -ek.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslovɲiːt͡ʃɛk]

Noun

slovníček m inan

1. diminutive of slovník
2. pocket dictionary

Declension

Declension of slovníček (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	slovníček	slovníčky
genitive	slovníčku	slovníčků
dative	slovníčku	slovníčkům
accusative	slovníček	slovníčky
vocative	slovníčku	slovníčky
locative	slovníčku	slovníčcích, slovníčkách
instrumental	slovníčkem	slovníčky

Further reading

• “slovníček”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “slovníček”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989