slabikář

Czech

Etymology

From slabika (“syllable”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslabɪkaːr̝̊]
• Rhymes: -ɪkaːr̝̊
• Hyphenation: sla‧bi‧kář

Noun

slabikář m inan

1. primer (for teaching alphabet)

Declension

Declension of slabikář (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	slabikář	slabikáře
genitive	slabikáře	slabikářů
dative	slabikáři	slabikářům
accusative	slabikář	slabikáře
vocative	slabikáři	slabikáře
locative	slabikáři	slabikářích
instrumental	slabikářem	slabikáři

Related terms

• slabika
• slabikovat

 

Further reading

• “slabikář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “slabikář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “slabikář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)