skráně

See also: skråne

Old Czech

Alternative forms

• škráně

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *skornь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈskraːɲi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈskraːɲɛ/

Noun

skráně f

1. part of the head, temple

Declension

Declension of skráně (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	skráně	skráni	skráně
genitive	skráně	skráňú	skrání, skráň
dative	skráni	skráněma	skrániem
accusative	skráňu	skráni	skráně
vocative	skráňe	skráni	skráně
locative	skráni	skráňú	skrániech
instrumental	skráňú	skráněma	skráněmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: skráň

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “skráně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění