skorec

See also: škorec

Czech

Skorec

Etymology

Uncertain. Perhaps from Proto-Slavic *skvorьcь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskorɛt͡s]

Noun

skorec m anim (relational adjective skorčí)

1. dipper (any passerine bird of the genus Cinclus)

Declension

Declension of skorec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	skorec	skorci
genitive	skorce	skorců
dative	skorcovi, skorci	skorcům
accusative	skorce	skorce
vocative	skorče	skorci
locative	skorcovi, skorci	skorcích
instrumental	skorcem	skorci

Further reading

• “skorec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “skorec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “skorec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)