skloňování

Czech

Etymology

From skloňovat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskloɲovaːɲiː]

Noun

skloňování n

1. verbal noun of skloňovat
2. (grammar) declension

   Synonym: deklinace

Declension

Declension of skloňování (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	skloňování	skloňování
genitive	skloňování	skloňování
dative	skloňování	skloňováním
accusative	skloňování	skloňování
vocative	skloňování	skloňování
locative	skloňování	skloňováních
instrumental	skloňováním	skloňováními

Hypernyms

• ohýbání

Related terms

• sklon
• skloňovat

 

Further reading

• “skloňování”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “skloňování”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989